Jdi na obsah Jdi na menu

BMW muzeum Mnichov, Flugwerft Schleissheim, 17.11.2017

15. 1. 2018

BMW muzeum Mnichov, Flugwerft Schleissheim, 17.11.2017

 

BMW: Am Olympiapark 2 München  GPS: 48.178388, 11.556804  Web

Flugwerft: Effnerstraße 18, Oberschleißheim GPS: 48.245761, 11.557839  Web

 

Můj kamarád a kolega z práce Pavel, si nedávno jako náhradu své olítané Fabie zakoupil západoněmecký vůz BMW 320d. A jelikož je s ním velice spokojený a líbí se mu, tak se již zakrátko stal velkým fanouškem bavorské značky. Občas jsme si povídali o našich autech a Pavel zatoužil jako správný fanoušek navštívit Mnichov, domov této značky. Již před čtyřmi lety jsme tam s Honzou a Karlem byli a byl to jeden z nejhezčích výletů, které jsme podnikli, což jsme velice barvitě Pavlíkovi popisovali. Ten byl z možnosti udělat si takový výlet nadšený a byl ihned pro. Nebylo tedy nutné nad něčím váhat a začalo rychlé plánování, kdy, s kým a jak pojedeme. Jako vhodné datum se nám zamlouval pátek sedmnáctého listopadu, kdy je v Německu všední den a nebude tak nikde nával.

Plánovat trasu nebylo třeba, všechno jsme znali již z dřívějška a tak jsme jen ladili sestavu a velikost svačiny. No, nakonec po několika telefonátech, bezpočtu esemesek a osobního přemlouvání jsme stejně byli jen tři, čtvrtého jsme do auta nesehnali. Svačinku jsme si zabalili pořádnou, prim zase hráli řízky, obložené housky a Honzovy domácí feferonky. Jako řidič se tentokrát přihlásil Pavel, s jeho bavorákem přeci jen v Německu zapadneme líp, než s poněkud exotickou corolou. My se alespoň svezeme rychlým a prémiovým vozidlem a cesta nám tak bude trvat o něco méně času.

Sraz byl naplánován na brutální půl šestou ráno, což hlavně Honza, jakožto důchodce junior trošku nelibě nesl, ale chtěli jsme mít časovou rezervu a do cíle dojet co nejdříve. Všichni jsme se sešli včas, naskákali do nízkého sportovního vozidla a přes Prahu, Rozvadov a Regensburg mířili k našemu cíli. Jako první jsme chtěli vidět BMW muzeum, protože jsme předvídali, díky naší občasné genialitě, že ihned po otevírací době, což je v deset hodin, tam bude krásně volno a my si vše pohodlně prohlédneme. To se nám opravdu povedlo a před desátou hodinou již parkujeme v podzemních garážích pod autosalonem BMW Welt. Po krátké procházce k muzeu a zaplacení deseti eur vstupného již začínáme prohlídku. Oproti naší první návštěvě zde zůstalo jen hodně málo aut a motorek na svém místě, většina expozic byla úplně nová a tak jsme nemuseli litovat, že jsme přijeli na stejné místo dvakrát. Je příjemné, že se vystavovaná technika obměňuje a nepráší se na ní v depozitáři. V muzeu jsme strávili několik hodin a na konci muzea byl jako zlatý hřeb vystaven krásný bavorák, kterým jezdil Elvis Presley během své vojenské služby, kdy byl jako voják nasazený v západním Německu.

V podzemních garážích pod BMW autosalonem jsme před výjezdem zaplatili parkovné šest euro a pak už jsme jen přenastavili navigaci, která nás dovedla do asi deset kilometrů vzdáleného leteckého muzea. To je situováno na severu Mnichova, což bylo pro nás výhodné, neboť jsme měli jen kousek k dálnici na cestě domů. Cesta nám trvala jen pár desítek minut a pak už jen zastavujeme na jednom volném místě blízko vchodu. Parkování v okolí muzea je zdarma a vždy se tu dá najít volné místo. Lístky platíme ve vstupní hale příjemné slečně a každého nás to stojí 6 €. U kasy je i kavárna, toalety a krámek se suvenýry. Je akorát poobědový čas a tak jsou v kavárně na kafíčku i místní mechanici, kteří zde provádějí údržbu a renovace letadel. A ti, jakmile nás uviděli, tak hned sondují, odkud jsme, jak se nám zde líbí a tak jim vše chválíme a zveme je na návštěvu našeho Kbelského muzea. Chválíme jim celé muzeum rádi, protože zde mají několik unikátních kousků, třeba He-111, Me-109E, Me-262, Me-163, Bachem Ba 349 Natter a vše je krásně uspořádané, čisté a je zde i dostatek světla na focení a nerušené prohlížení. I zde se oproti naší minulé návštěvě část vystavených letadel obměnila a tak bylo na co koukat. Do největší výstavní haly se prochází přes renovátorskou dílnu, kde se dá sledovat práce zdejších pracovníků a musíme uznat, že jsou opravdu šikovní. Lehký úsměv v nás ale vyvolalo jejich pracovní tempo. To bylo o trošku pomalejší, než jsme zvyklí u nás v práci. Asi tam nemají takový stres a šílené vedoucí jako u nás.

Po několika hodinách detailního průzkumu všech zákoutí muzea jsme již unavení a tak si naposledy prohlížíme letouny, které nás nejvíce zajímají, naposledy vše fotíme a pomalu se vydáváme k autu. U auta si dáváme svačinku, s brekem pojídáme feferonky od Honzy a hodnotíme zdejší muzeum. Je zde poznat veliká profesionalita všech zaměstnanců, protože jako jinde v Německu, mají všechno v perfektním pořádku a je to vždy radost přijet sem na návštěvu.

Cesta zpět byla velmi svižná, byl to jen takový rychlý přelet přes Německo na Rozvadov, kde jsme se vyvenčili a občerstvili a pak už to do Prahy bylo kousek. Provoz nebyl nijak silný a tak jsme doma byli kolem osmé večer. Cesta zpět nám trvala jen necelé čtyři hodiny. Z výletu jsme měli bezvadný pocit, počasí, provoz na silnicích i vše ostatní nám vyšlo a opět jsme to vše stihli za jeden den, bez nějakého běhání a časového presu. V Mnichově jsou ještě dvě další muzea, kde jsme nebyli a která jsou jako stvořená pro fanoušky techniky. Je to veliké Deutsche museum a pod něj spadající muzeum dopravy. Pro všechny výletníky přidávám odkazy:

Deutsches museum 

Muzeum dopravy

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář